Rozšíření hvozdíku písečného českého

Hvozdík písečný český se vyskytuje pouze v České republice. Je endemitem malé oblasti v okolí Roudnice nad Labem. Další čtyři poddruhy hvozdíku písečného (Dianthus arenarius) se vyskytují v severním Německu, Polsku, v jižním Švédsku a Finsku, Pobaltí, Bělorusku a na Ukrajině.

Oblastí výskytu hvozdíku písečného českého je okolí města Roudnice nad Labem. V minulosti se zde vyskytoval na dvou lokalitách u Klenče a u Vražkova. Na stráních táhnoucích se k obci Vražkov rostl hvozdík podle literatury na konci 19. století v bohatých trsech. Vlivem intenzívní výsadby akátu a borovice došlo ještě před 2. světovou válkou k takové změně biotopu, že po roce 1945 se zde hvozdík už v podstatě nevyskytoval. Několik posledních rostlin zde bylo spatřeno v roce 1955.

Poslední dochovanou lokalitou výskytu hvozdíku písečného českého je tedy NPP Kleneč. Jedná se o jihozápadně exponovanou stráň u stejnojmenné obce Kleneč, kde na povrch vystupují štěrkopísky ze čtvrtohorních náplavů řeky Labe. Na Klenči se dochovalo do 90. let posledních cca 200 většinou starých trsů. Do té doby nebyly na lokalitě zaznamenány nové semenáčky a populace stárla. Od roku 1999, po prvním stržení humusové vrstvy a drnu, došlo k rychlému šíření semen a zvýšení počtu na cca 830 trsů v roce 2005. Následovala další stržení drnu (2009, 2010, 2015) a růst populace na více než 7000 rostlin (v roce 2019).

Hvozdík písečný český můžeme spatřit také na lokalitě u obce Kyškovice, která byla uměle založena a v rámci záchranného programu zde byla vytvořena záložní populace. V roce 1987 vysadili členové 37/01 ZO ČSOP Roudnice n. L. pokusně pět rostlin vypěstovaných ze semen na stráň u Kyškovic, které zde dlouhodobě přežívaly v podobě jednoho velkého trsu. Od roku 2008 zde bylo postupně vytvořeno 10 písčitých ploch, do kterých byla vysévána semena původem z Klenče. Postupně zde vznikla populace o více než 300 rostlinách.