Hnědásek chrastavcový – Karlovarský kraj

Biologie a ekologie druhu

Jedinou živnou rostlinou hnědáska chrastavcového u nás je čertkus luční (Succisa pratensis). Tím je dán i typ biotopu, který osidluje – jsou to především střídavě vlhké louky s bezkolencem modrým. Může se však vyskytovat i na rašeliništích či zamokřených poddolovaných lokalitách (pinkovištích). V rámci lokality si však vybírá pouze místa bohatěji strukturovaná či při okrajích luk. Vyhýbá se rozsáhlejším uniformním plochám.

^{Jedinou živnou rostlinou hnědáska chrastavcového u nás je čerkus luční. Foto: Přemysl Tájek}

Motýli létají od poloviny května do konce června. Samice si ke kladení vybírají dobře osluněné a statné rostliny čertkusu. Housenky se vyvíjejí po zbytek života pospolitě, v hnízdech z pavučinovitého zámotku. To jim umožnuje se lépe chránit před predátory, parazitoidy i nepřízní počasí. V takovémto hnízdě přečkají také zimu. Vylézají již při prvních slunných dnech brzy na jaře. Stále jsou velmi malé a tak rychle pokračují v žíru, jejich téměř nutností je také dostatek možnosti slunit se. Housenky se od skupiny oddělují až při posledních instarech. Kukly jsou tedy již jednotlivě zespodu listů a tato fáze trvá kolem 2 týdnů.

^{Housenkové hnízdo hnědáska chrastavcového na listech čerkusu. Foto: Pavla Tájková}

Rozšíření

Poddruh E. aurinia aurinia je rozšířen od západní Francie a pravděpodobně Británie po střed evropského Ruska. V celém prostoru střední a západní Evropy je bezprostředně ohrožený vyhynutím.

V České republice je historicky doložen ostrůvkovitý výskyt na různých místech Čech i Moravy. Na Teplicku, ve Frýdlantském výběžku a Podkrkonoší vymřel již na počátku 20. století, je však stále hlášen ze slatinišť jihovýchodní Moravy a Podbeskydí a udáván byl i z okolí Brna a údolí Jihlavy. Ještě v polovině 20. století se vyskytoval na více lokalitách v západních a severních Čechách (Tachovsko, okolí Rokycan a Českolipsko; doložen i z Berounska). Do roku 2001 žil ještě ve Šluknovském výběžku a na Rakovnicku.
V současnosti ho lze spatřit pouze v západních Čechách: Karlovarsko, Slavkovský les, Doupovské hory, Ašský výběžek a okolí Chebu.

^{Mapa 1: Výskyt hnědáska chrastavcového v České republice. Data z roku 2025.}

^{Mapa 2: Výskyt hnědáska chrastavcového v Karlovarském kraji (od roku 2002). Modré body – zaniklé lokality, červené body – stávající lokality (2025).}

Status ochrany

• Druh chráněný Bernskou úmluvou – Příloha II
• Červený seznam obratlovců ČR – druh ohrožený (EN)

Příčiny ohrožení

Výkyvy početnosti jednotlivých populací jsou přirozené – svůj díl na tom nesou parazitoidi, ale také klimatické výkyvy. Problémem je především dlouho trvající deštivé a chladné počasí na jaře, které decimuje housenky v posledním instaru. Co se týká lidských zásahů, jsou populace hnědásků chrastavcových velmi citlivé na prováděná managementová opatření, a to zejména na špatně načasovanou celoplošnou seč (nevhodné jsou všechny seče po 10. červnu). Dalším významným problémem však zůstává také absence obhospodařování, které vede k degradaci a zarůstání lokalit – někde dříve, jinde se projevuje až po desetiletích, ale přesto nevyhnutelně směřují k úbytku živné rostliny (dospělé rostliny jsou dlouhověké, není však umožněno uchycení nových semenáčků a obnova populace).

Pokud jsou populace málo početné (ať už v důsledku špatně načasované seče či degradace biotopu), vymírají vlivem přirozených výkyvů. Přežívání motýla v minulosti bylo zajištěno fungováním ve vzájemně propojených subpopulacích. Tato možnost však byla úbytkem a následně fragmentací vhodného biotopu znemožněna. Většina izolovaných populací tak neodvratně zanikla. Na vině je jak degradace biotopu, tak chybějící konektivita se zdrojovými populacemi. Za dobu monitoringu hnízd (od r. 2006) jsme ztratili téměř dvě třetiny populací.

Regionální akční plán

Hlavním cílem regionálního akčního plánu je Zajištění dlouhodobě stabilní životaschopnosti druhu na úrovni 3 populačních systémů: 1) Ašsko; 2) Chebsko; 3) Slavkovský les (Tepelsko, Karlovarsko a Doupovské hory) a zlepšení kvality a rozlohy biotopu.

Péče o biotopy

• Údržba luk s výskytem motýla – mozaikovitá seč 2x ročně:
  - první seč od poloviny května do 1. června s posekáním ½ plochy,
  - druhá seč v září s posekáním 2/3 plochy a vynecháním vyznačených míst s výskytem larválních hnízd.
• Obnovní seč a pastva a pro rozšíření biotopu. Týká se to zejména degradovaných ploch v blízkosti aktuálního výskytu, nebo lokalit historického výskytu s potenciálem pro obnovu. Cílem je ochudit společenstvo rostlin o živiny a podpořit byliny na úkor jednoděložných trav.
• Narušování a strhávání drnu a následný dosev živné rostliny. Aktivní opatření k zvýšení početnosti a plošného rozšíření živné rostliny, která je dlouhověká. Populace motýla je na početnosti živné rostliny přímo závislá. V současné době se dosev na narušená místa ukázal jako neefektivnější nástroj pro záchranu E. aurinia.
• Vyhrabávání stařiny pro zlepšení biotopu pro výskyt hnědáska chrastavcového. Vyhrabávání stařiny působí ochuzením o živiny a zároveň pomáhá lepšímu uchycení semen. Není ale vhodné na místech výskytu hnízd housenek.
• Výřezy příliš zapojených nebo expanzivně se chovajících náletových dřevin; likvidace invazivních rostlin, zejména lupiny mnoholisté; revitalizace vodního režimu; nastavení vhodného zemědělského hospodaření v širším okolí; extenzivní pastva velkých kopytníků.
• Podpora drobné krajinné mozaiky – jako příležitost pro vznik různorodých klimatických mikrostanovišť. Vhodná je především dosadba solitérních smrků a dalších nezmlazujících dřevin na větší bezlesé plochy, či při okrajích jako závětří v sousedství rozlehlých zemědělských pastvin a luk. K výsadbě jsou vhodné zejména smrky, které při výřezu nezmlazují.

Péče o druh

• Propojení populací – stabilizovat počet populací zajištěním fungování na úrovni populačních systémů, a to rozšířením velikosti biotopu (viz péče o biotop) a propojením jednotlivých subpopulací tzv. nášlapnými kameny a tím zabránit vymírání dalších populací (zejména okrajových a málo početných).
• Asistované rekolonizace – zejména návrat druhu do místa, kde již vyhynul a kde došlo k obnově biotopu.

Monitoring

• Monitoring larválních hnízd. Monitoring početnosti populací je naprosto nezbytnou podmínkou hodnocení úspěšnost jednotlivých zásahů. U hnědáska chrastavcového se osvědčilo počítání larválních hnízd na přelomu srpna a září.
• Monitoring stavu reintrodukovaných populací. Sledování stavu reintrodukovaných populací je nezbytné pro zjištění příčin případných neúspěchů a následné využití poznatků pro zdokonalování metodiky reintrodukcí.
• Dalšími výzkumy budou: výzkum genetické variability, výzkum vegetačních změn a monitoring konektivity populací metodou značení a zpětných odchytů

Výchova a osvěta

Seminář pro hospodařící subjekty, exkurze pro veřejnost a aktuality nebo tiskové zprávy a příspěvky na sociálních sítích 1x za měsíc.

^{Foto: Pavla Tájková}

^{Úvodní náhledové foto: Přemysl Tájek}