Jasoň červenooký – CHKO Bílé Karpaty

Biologie a ekologie druhu

Jasoň červenooký je xerotermofilním druhem. Je tedy vázán na otevřené biotopy bez souvislého vegetačního krytu, jako jsou výslunné skály, skalnaté výchozy, vyprahlé svahy a kamenité pastviny, často s jižní expozicí, porostlé nízkostébelnou řídkou vegetací. Housenky jsou vázány na živné rostliny, kterými jsou různé druhy rozchodníků (Sedum spp.) a netřesků (Sempervivum spp.). Ve střední Evropě jsou vázány na rozchodník bílý (Sedum album) a rozchodníkovec velký (Hylotelephium maximum). Larvy ze štramberské populace se vyvíjejí na rozchodníku bílém (S. album), starší instary také na rozchodníkovci velkém (H. maximum). Populace je jednogenerační, dospělci se vyskytují od poloviny června do července. Samice se páří jen jednou za život. Vajíčka kladou jednotlivě na živné rostliny nebo do jejich bezprostřední blízkosti. Mladé housenky přezimují přímo ve vajíčku. Housenky se kuklí v kamenné drti nebo škvírách mezi kameny. Dospělci jsou poměrně mobilní, přestože obývají plošně ohraničená stanoviště raně sukcesních stanovišť a skal, za potravou dokáží na květnatá stanoviště přeletět vzdálenost několika kilometrů. Mnoho času tráví sáním nektaru, především na červeně a fialově kvetoucích rostlinách jako jsou chrastavce (Knautia spp.), chrpy (Centaurea spp.) a pcháče (Circium spp.).

Rozšíření

Eurosibiřský druh s ostrůvkovitým rozšířením po celé Evropě od jižního Španělska přes Evropu včetně jižní Skandinávie, Blízkého východu, jižní Sibiře až po Mongolsko. Druh byl rozšířen od nížin do vysokých horských poloh, v současnosti se vyskytuje především v horských polohách a na celoevropské úrovni vymizel z nižších poloh.
V České republice byl v minulosti rozšířen ostrůvkovitě na značné části našeho území, především v pohraničních regionech. Historicky byl jeho výskyt znám z Podkrkonoší, Českého středohoří, Karlovarska, Pošumaví a Prachaticka, na Moravě potom v Nízkém a Hrubém Jeseníku, Podbeskydí, na Vsetínsku, Javorníkách, v Moravském krasu, Bílých Karpatech a v Podyjí. Většina lokalit však zanikla, v Čechách ve 2. polovině 19. století a na Moravě v 1. polovině 20. století (konkrétně na Znojemsku do roku 1935). V současnosti jediná repatriovaná populace, původem ze Slovenska, žije ve Štramberku. Nejbližší autochtonní populace se vyskytuje ve slovenských Bílých Karpatech na Vršateckém bradle, odkud příležitostně zalétají dospělí jedinci také na moravskou stranu.
Status ochrany
Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. – zvláště chráněný druh živočicha, prováděcí vyhláška 395/1992 k tomuto zákonu – druh kriticky ohrožený (KO).
Červený seznam bezobratlých ČR - druh kriticky ohrožený (CR).

Příčiny ohrožení

Zarůstání vhodných stanovišť

Hlavním důvodem ústupu jasoně červenookého je úbytek vhodných biotopů způsobený zarůstáním lokalit jeho výskytu po omezení pastvy nebo jejich cílené zalesňování. Jedná se o druh xerotermních, raně sukcesních stanovišť. Vyžaduje tedy bezlesá stanoviště s nezapojenou bylinnou vegetací a s dostatečným množstvím živných rostlin. Limitován je však především dostupností vhodného biotopu.

Regionální akční plán

Reintrodukce jasoně červenookého v Bílých Karpatech je součástí širšího záměru na záchranu tohoto druhu v ČR a podporu přirozeně se vyskytujících populací na slovenské straně Bílých Karpat. Cílem regionálního akčního plánu je tedy vytvoření a následná údržba vhodných podmínek pro zajištění dlouhodobé existence stabilních a vzájemně propojených populací, a to zejména v oblasti česko-slovenského pomezí Bílých Karpat. Součástí těchto opatření je likvidace náletu, následné zavedení pastvy, výsev a výsadba živné rostliny pro housenky a vypouštění jedinců na takto připravené lokality. Donorovou populací pro založení záchranného chovu je populace z Vršatce. Nezbytnou součástí plánovaných opatření je monitoring početnosti druhu, který slouží k vyhodnocení efektivnosti prováděných opatření.

Foto: Alois Pavličko a Daniel Kletenský