Regionální akční plán pro modráska komonicového – CHKO Bílé Karpaty

Biologie a ekologie druhu

Jde o je ekologicky plastický druh, který se dokáže přizpůsobit širokému rozmezí teplot a nemá zvláštní nároky na prostředí. Jeho vývoj je ale vázán na živnou rostlinu, kterou je výhradně úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria).

Na území střední Evropy, kde se vyskytuje spíše v nižších a středních polohách, jsou jeho populace většinou dvougenerační – první generace se obvykle vyskytuje během května až června, druhá od druhé poloviny července do začátku září. Horské populace pak bývají vzhledem ke kratší vegetační sezoně pouze jednogenerační a může u nich docházet k celé řadě adaptací na chladnější a vlhčí klima, jako je například větší velikost jedinců.
Vajíčka jsou obvykle kladena na rub, případně líc listů přízemní růžice, kde se vyvíjí
i housenka. Tento fakt je mimořádně důležitý zejména proto, že modrásek komonicový, na rozdíl od většiny jiných druhů raně sukcesních stanovišť, není typicky pastevním druhem.

Rozšíření

Současný areál výskytu se rozprostírá od severního Španělska přes západní a střední Evropu na Balkán a odtud přes Turecko po Kavkaz a Zakavkazsko. Druh je aktuálně v celé střední Evropě na ústupu, jedinou zemí, kde je motýl dosud poměrně rozšířen a existují zde i početné populace je Slovensko.

V minulosti byly hlavními oblastmi výskytu v Čechách zejména povodí Vltavy a Berounky, dále jižní Čechy a Českolipsko, na Moravě pak zejména východní část Českomoravské vysočiny a střední a jižní Morava. Významný ústup druhu začal kolem poloviny 20. století, kdy v důsledku kolektivizace začalo docházet k zásadním změnám v podobě zemědělské krajiny. Současné těžiště jeho výskytu v ČR se nachází v Bílých Karpatech, kde je známo 5 (meta)populací s potvrzeným výskytem po roce 2020. Prakticky všechny se nacházejí v doletové vzdálenosti od státní hranice se Slovenskem.

Status ochrany

Červený seznam bezobratlých ČR - druh kriticky ohrožený (CR).

Příčiny ohrožení

Zanedbání péče o krajinu

K zanedbání péče o krajinu došlo zejména po polovině 20. století v důsledku kolektivizace a změn ve volné krajině i v chráněných územích. Oba tyto vlivy se projevily zejména ve 2. polovině 20. století zarůstáním lokalit dominantními travinami a dřevinami a byly evidentní příčinou počáteční fáze ústupu druhu.

Managementové chyby: nevhodně provedené seče, rekultivace, intenzivní pastva

Jedná se zejména o celoplošné seče, prováděné v nevhodných termínech, případně vystřídané pro změnu delšími obdobími bez jakéhokoliv managementu, kdy houstnoucí a zapojující se porost se stále větší dominancí vysokých trav se postupně stává nevhodný pro úročník i motýla.

Další z hlavních příčin ohrožení motýla jsou nevhodné, často zahradnické či lesnické rekultivace bývalých lomů a výsypek, kam bývá často nevhodně navážena stavební suť či ornice a vysazovány stanovištně nevhodné či dokonce geograficky nepůvodní dřeviny.
Posledním z hlavních ohrožujících faktorů je příliš intenzivní či nátlaková pastva, zejména ovcí. Pastva ovcí, případně smíšeného stáda ovcí a koz je dnes z ochranářského hlediska standardním nástrojem údržby krajiny, a z hlediska ohrožených druhů motýlů místy přináší i celkem uspokojivé výsledky. P. dorylas do tohoto okruhu ale rozhodně nepatří. Ovce totiž přednostně spásají právě drobné, pomalu rostoucí byliny, a úročník vysloveně preferují, což vede k jeho totálnímu výpasu, po kterém již většina rostlin v daném roce neremontuje, a proto úročník na takto vypásaných plochách většinou rychle mizí.

Eutrofizace krajiny

Již nastartovanou sukcesi dál urychluje zejména celoplošná eutrofizace krajiny v důsledku atmosférických depozic živin, zvláště dusíku. Ta probíhá především formou mokré depozice kyseliny dusičné, případně amoniaku, v dešťových srážkách. Proto postihuje zejména pohraniční hornaté oblasti s vyššími srážkovými úhrny. Tento jev kulminoval ke konci 20. století v důsledku nástupu industrializace. Dále je třeba zohlednit také suchou depozici, způsobenou například prachem z přehnojených polí.

Expanze křovin

Dalším významně ohrožujícím faktorem je sukcese, a to zejména neustále se zrychlující expanze náletových dřevin, zejména trnitých křovin. Ta ovšem není místním, nýbrž spíše globálním fenoménem, a tak je jasné, že i její příčiny jsou zřejmě globální.

Klimatická změna

Mezi negativní dopady klimatické změny na populaci modráska komonicového patří zejména vysoká mortalita živných rostlin v důsledku extrémního sucha a mimořádně deštivé počasí v jarních měsících. Déšť může významně negativně ovlivnit letové aktivity první generace, která je decimována nedostatkem prostoru pro reprodukční aktivity dospělců, letní generace se pro změnu potýká s nedostatkem potravy v důsledku sucha. Oteplování klimatu a jeho důsledky tak motýla spíše vytlačují z části jeho areálu, než že by vedly k jeho šíření, a to i přesto, že se jedná o druh relativně teplomilný.

Regionální akční plán

Cílem regionálního akčního plánu je zvýšení početnosti stávajících populací na úroveň zaručující jejich odolnost proti negativním stochastickým výkyvům, obnova metapopulační struktury rozšíření v krajině a vytváření dalších populací na místech, kde k tomu existují vhodné podmínky. Vytvoření záchranného chovu bude sloužit k podpoře stávajících populací až do doby jejich stabilizace. Navrhovaná opatření zahrnují zavedení vhodného managementu s ohledem na potřeby modráska komonicového a jeho živné rostliny, úročníku bolhoje. Jedná se především o stanovení vhodných termínů a způsobu seče či pastvy a výřez náletových dřevin. Opatření dále zahrnují pravidelný monitoring sledovaných lokalit v navržených intervalech, aby mohl být průběžně vyhodnocován populační trend na daných lokalitách a efektivita realizovaných opatření.

Foto: Bohumil Jagoš