Regionální akční plán pro střevíčník pantoflíček – CHKO Český ráj

Biologie a ekologie druhu

Jedná se o geofyt, kdy se rostliny mohou dožívat i několika desítek let. Oddenek je silný, plazivý a má krátké stonkové části. Velice nápadné jsou na této orchideji květy se žlutým bačkůrkovitě vydutým pyskem, který je uvnitř červeně tečkovaný a dlouhý 3 až 4 cm. Období květu je od května do června.

Střevíčník upřednostňuje polostinná stanoviště s tzv. „vysokým stínem“, která jsou z rána osluněná, ale v poledne chráněná před přímým horkým sluncem. Roste tedy obvykle ve světlejších lesích a jejich lemech. Nalezneme ho v dubohabřinách, teplomilných doubravách, květnatých bučinách a vzácně i v suťových lesích. Dočasně může přežívat i v druhotných jehličnatých lesích a na lesních pasekách po obměně lesních dřevin. Vyskytuje se však i na nelesních biotopech ve vlhčích variantách širokolistých trávníků, ve střídavě vlhkých bezkolencových loukách aj.

Dává přednost mírně vlhkým, přes léto vysychajícím půdám, chudým na dusík a bohatým na zásadité látky. Jedná se o výrazný kalcifyt, častý na vápencích a slínovcích, především na tzv. bílých stráních s těžkými jílovitými půdami a také na flyši. Reakce půd kolísá od zásaditých přes neutrální až po mírně kyselé.

Rozšíření

Střevíčník pantoflíček je rozšířen téměř v celé Evropě a jeho areál se rozprostírá od Velké Británie a Skandinávie, přes severní a střední Evropu až po severovýchodní Španělsko a severní Itálii a od západní Evropy na východ je rozšířen přes Kavkaz a Sibiř až po Sachalin, Koreu a Čínu.

Na území České republiky představuje současný výskyt pouze fragment původního rozšíření. Z většiny původních lokalit tento druh vymizel, z části v důsledku změn v prostředí, jakým byla změna porostů ve prospěch smrku, a často též v důsledku vyrýpávání a přesazování do zahrad. V současnosti se počet lokalit střevíčníku v České republice celkově blíží 100.

Statut ochrany

• Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. - zvláště chráněný druh rostliny, prováděcí vyhláška 395/1992 k tomuto zákonu - druh silně ohrožený (SO).
• Červený seznam cévnatých rostlin ČR - druh silně ohrožený (C2b).

Příčiny ohrožení

Jednu z nejzávažnějších hrozeb pro tento druh v Evropě představuje sukcese okolní vegetace, kdy mizení populací střevíčníku může být důsledkem postupného zarůstání stromy, keři a konkurenčně zdatnějšími bylinami. Takové změny ve vegetačním krytu ovlivňují světelné podmínky, které následně významně ovlivňují životaschopnost populací.

Dalšími nezanedbatelnými faktory jsou faktory antropogenní. Ty jsou často významnější, s obvykle fatálními následky pro populace střevíčníku. Hlavními hrozbami jsou pro tento druh ničení stanovišť, intenzifikace zemědělství, modifikace ekosystémů a nevhodné hospodaření v lesích (jako je těžba dřeva, používání pesticidů, používání lesní mechanizace, která může vážně zhutnit půdu), jakož i sběr z volné přírody, který je hrozbou, která vedla v minulosti k jeho vážnému úbytku. Ačkoli je sběr nyní zakázán, stále představuje vážnou hrozbu.

Je třeba vzít v úvahu i další faktory ovlivňující biotopy tohoto druhu jako je pastva, která může představovat hrozbu dvěma různými způsoby. Nadměrná pastva ovlivňuje jedince, zatímco opuštění tradičních pastevních aktivit vede k přirozeným sukcesním procesům a tedy ke zvýšené konkurenci pro tuto orchidej.

Negativní vliv mají také imise na houbovou složku mykorhizy.

Regionální akční plán

Cílem regionálního akčního plánu je zachování druhu Cypripedium calceolus, jako planě rostoucího druhu na území CHKO Český ráj. Cíle vycházejí z faktu, že současné mikropopulace v Českém ráji stagnují. Pro zachování druhu v Českém ráji je nezbytné posílit mikropopulace na vybraných lokalitách v CHKO.

Foto: Lucie Benešová